Blog – co je u nás nového

Vzali jsme foťák na podzimní podvečerní popocházení, tady je pár úlovků:

A tady je pár fotek našich ostatních potomků:

(Agáta)

(Argos)

(Ashley)

(Betynka)

Po velmi beznadějných dvou týdnech nám konečně svitla naděje. První veterinář nad Aggy doslova zlomil hůl. V pondělí jsme ale navštívili ortopeda MVDr. Hnízda, který Aggynku i její rtg snímek prohlédl a nastínil možná řešení. Hned ve středu Aggy podstoupila operaci, která se jmenuje juvenilní symfyziodéza, která by jejím nožičkám mohla pomoci. Aggynka byla moc statečná, večer jsme si ji na klinice vyzvedli a odvezli zpátky domů. Mysleli jsme, že ji necháme v klidu odpočinout stranou od maminky Foggy i bratříčka Alvinka, ale štěňátka jsou nerozlučná dvojka a byla mnohem spokojenější společně. Aggynce sice hodně vadil ochranný límec, ale nakonec s ním zvládla jíst i pít a po dvou dnech se ho s pomocí Alvinka zbavila. Naštěstí je vzorná a ránu si nekouše. Moc doufáme, že Aggy zákrok pomůže a nožky se budou dále vyvíjet lépe.

Aggynka je každopádně veselá, hravá a svého hodného brášku dost terorizuje, i když je výrazně menší než on.

Čas plyne jako voda a do svých rodin odjeli i Argoušek

a Arlene Bethany (Betynka).

Také oni se velmi rychle zabydleli a dělají svým rodinám radost. Argos (kterému doma říkají Alvi, protože sousedé mají psa Arga) navíc dělá společnost svému bráchovi, osmnáctiměsíčnímu Albertovi z Malé Rosičky, se kterým má stejného tatínka.

Ve stejný den, kdy nám odjel Argoušek, jsme se bohužel na rentgenovém vyšetření naší Aggy dozvěděli moc smutnou a nečekanou zprávu. Aggynka má vrozenou vážnou vadu kyčlí. Snažíme se Aggynce pomoci jak jen to půjde. Protože ale vyhlídky nejsou vůbec růžové, necháváme si doma ještě jedno Foggynčino štěňátko, pejska Alvinka. Rodině, do které měl Alvinek patřit, jsme pomohli najít jiné štěňátko a moc doufáme, že jim bude dělat samou radost.

Aggynka s Alvinkem se doma spolu perou a hrají si a často mučí svou maminku Foggy, která si ale nenechá všechno líbit a svá štěňátka poměrně tvrdě vychovává.

18. srpna 2018 bylo našim štěňátkům 8 týdnů a hned následující den si je postupně začaly odvážet jejich milující rodiny. Jako první odjela se svou rodinou Agátka,

ve stejný den poté ještě Ashleynka.

Najednou byla doma už jen 4 štěňátka a začalo se nám moc stýskat. Foggy se naopak tvářila zcela vyrovnaně a spokojeně. Obě holčičky se doma velmi rychle zabydlely a jsou se svými rodinami šťastné. Nám je po nich sice moc smutno, ale zároveň se radujeme, že jsou ve svých domovech spokojené.

Našim štěňátkům už je 7 týdnů, jsou třikrát odčervená, jednou očkovaná, čipovaná a rostou jako z vody. Moc jim chutnají granulky, ale stále ještě pijí mlíčko od maminky. Ta sice už z kojení není zrovna u vytržení, ale zatím se pokaždé nechá přemluvit.

Na naše štěňátka se jezdí dívat naši přátelé a také budoucí páníčci, štěňátka se nikoho nebojí a ochotně se mazlí. Měli jsme velkou radost z návštěvy majitelů tatínka našich štěňátek Ferriska a také z návštěvy z rodné chovatelské stanice Foggynčina tatínka Edýska a babičky Týny, Amber Bohemia. Foggynka je dokonalý klon své babičky.

Alvinek měl jako jediný ze štěňátek pupeční kýlu, operaci už má úspěšně za sebou a pěkně se zotavuje.

Štěňátka si hrají spolu, s hračkami i s maminkou, která je dost často usměrňuje a vychovává.

Našim štěňátkům jsou už 4 týdny, hrají si spolu, užívají si travičky, kromě maminčina mlíčka ochutnala už i kaši pro štěňátka a dnes večer i rozmočené granulky – ty jim chutnají mnohem více než kaše.

Už také víme, která holčička je která: žlutá Agáta, fialová Ashley, černá Arlene Bethany (doma bude Betynka) a červená Aglaia (doma i Aggy). Chlapečkové modrý Argos a zelený Alvin (ten bude doma nejspíše Charlie).

Cvalíci a cvalinky rostou jako z vody, už jim mléko nestačí, tak jsme přidali kašičku. Většinou jim celkem jede, už dokonce většina končí v bříšku a ne na tlapkách a v kožichu. Také už jsme začali podnikat nájezdy na zahradu, z toho jsou štěňata tak nadšená, že z toho až usínají. 🙂

Pokud nevíte, které je které, vzpomeňte si na Bibli – „A tak tedy: poznáte je po jejich nosech“ (Matouš 7:20), nebo tak nějak to myslím bylo.